Charvátská Nová Ves

Nejstarší zmínka o Charvátech přicházejících na Moravu z Vojvodiny a Slaviny (podle pověsti jako výměna za dobytek, kterého bylo v Charvátsku nedostatek) je z testamentu Hartmannem I. z Lichensteina z 25. listopadu 1539. To znamená, že Charvátská Nová Ves, Poštorná, Hlohovec, Alloh (dnes již zaniklá vesnice ležící mezi Valticemi a Hlohovcem) a asi dvě desítky dalších vesnic byly znovu obnoveny okolo roku 1533.

Charvátská Nová Ves nesla jméno Teymenaw podle lesa Teymwald nad kterým leží. Později se jí začalo říkat Obern Teymenau. Od roku 1539 vesnici patřil název Obern Krabatn, nebo-li (Horní Charváty). V roce 1570 je zapsaná ve Valtickém urbáři už pod jménem Ober Krabattendorf. Během staletí vykrystalizovalo dnešní jméno Charvátská Nová Ves. Poštorná nesla jméno Unndern Krabatn (Dolní Charváty). Také se jí říkalo Unndern Teymenau podle lesa Teymwald, pod jímž leží. Podle stejného seznamu vsí z roku 1543 měla Poštorná 18 usedlostí.

Po kolonizaci byla také obnovena poštorenská fara a to byl zřejmě důvod proč se Poštorná stala nejlidnatější a největší Charvátskou obcí. Kolem kostela se stahovalo nejvíc obyvatel, aby to měli blízko na nedělní mši. Na faře byl nejdříve německy mluvící kněz, kterému místní Charváti nerozuměli a tak byl povolán katolický představitel církve z původní Charvátské domoviny. Od té doby tu všichni kněží sloužili bohoslužby jen v ojedinělé místní řeči, která je pestrou směsicí Češtiny, Slovenštiny, Němčiny a Charvátčiny. Místní například používají tyto slova (tri, pekar, kominar, skridlica, jarab, jastrab atd.). Jihoslovanský původ mají i slova rapucha = ropucha, obad = ovád, jazvec = jezevec a mnohá další slova, někdy i dnes používaná, protože za těch asi 472 let od jejich příchodu si tyto výrazy osvojili původní čeští Slované. O Charvátském původu místních obyvatel svědčí i jejich příjmení například Bartolšic, Fabičovic, Grbavčic, Markovič, Radkovič atd.

Dále tu jsou Charváty osídlené vsi Alloh- Alach, Kőnigsbrunn- Kőnnig a Gőltsching- Kelčinky ty však zanikly nedlouho po svém založení jak o tom svědčí Valtický urbář z roku 1570. Místní kroje s bohatým krajkovím jsou také z části charvátského původu. Svědčí o tom i to, že v dnešním Chorvatsku mají jejich kroje jistou podobnost s kroji v našem regionu.

Chtěl bych připomenout, jak důležité bylo osídlení jihu Moravy jižními Slovany, protože kdyby tyto opuštěné vesnice osídlili především Němci, jistě by se nechtěli připojit v roce 1918 k nově vzniklé Československé republice a Česko by tak přišlo o území jižní Moravy a tento ojedinělý folklór, kterým se můžeme pyšnit po celém světě.